Kvasný Průmysl, 1977 (roč. 23), číslo 12


Laboratorní studie aplikace ječmene jako částečné náhražky sladu.Recenzovaný článek

V. Ch. BAČVAROV, J. MOŠTEK

Kvasny Prum. 1977; 23(12): 265-269 | DOI: 10.18832/kp1977042  

V laboratorním měřítku byly ověřovány varianty jednormutových postupů vhodné pro náhradu kvalitativně odlišných typů světlých sladů 30 až 40 % ječmene bez použití průmyslově vyráběných enzymových preparátů. Experimentálně bylo zjištěno, že z technologického ani z ekonomického hlediska není nutné aplikovaný ječmen předem rmutově předpracovávat. Poměrně nízký bod mazovatění ječné části škrobu rmutového díla zpravidla do 60 °C umožňuje enzymům sladové části sypání také jeho snadné ztekucení a dobré zcukření i hydrolýzu ostatní extraktor části endospermu obilky ječmene. Kombinovaný jednormutový postup se ve všech variantách osvědčil jako velmi vhodný pro...

Úhyn Saccharomyces carlsbergensis v lineárním teplotním poli.Recenzovaný článek

J. ŠAVEL, M. PROKOPOVÁ

Kvasny Prum. 1977; 23(12): 270-274 | DOI: 10.18832/kp1977043  

Článek se zabývá tepelným úhynem Saccch.carlsbergensis v lineárním teplotním poli. Kvasinky v čtvercové agarové destičce s počáteční plošnou koncentrací 40 až 120 kvasinek/cmse vystavily 12 h působení lineárního teplotního pole v rozmezí 40 až 46 °C. Vyhodnocením pokusu se potvrdila platnost kinetické rovnice prvého řádu pro úhyn kvasinek v uvedeném teplotním rozmezí. Pro závislost rychlostní konstanty úhynu na teplotě ve tvaru K [ t ] = K eβt  se získaly tyto hodnoty: β = 0,38 -0,68 °C-1 , K = 2,16 . 10-9  - 9,63 .10-16 min -1. Uvádějí se rovnice pro úhyn mikroorganismů...

Dynamika kontaminácie Saccharomyces cerevisiae aspórogennými kvasinkami počas kultivácie.Recenzovaný článek

L. N. MENDELSON, L. S. MALINOVSKIJ

Kvasny Prum. 1977; 23(12): 274-281 | DOI: 10.18832/kp1977044  

Súčasné rozmnožovanie Saccharomyces cerevisiae a aspórogennych  kvasiniek v podmienkach prítokovej kultivácie sa môže vyjadriť systémom diferenciálnych rovníc. Ak okrem sacharomycét prítomný len jeden druh cudzích kvasiniek, je opodstatnený systém dvoch diferenciálnych rovníc, ktorých riešenie umožňuje stanoviť závislosť vyjadrujúcu zmenu relatívneho obsahu cudzích mikroorganizmov v systéme. Predmetom práce je analýza dynamiky nahromadenia kontaminujúcich mikroorganizmov podľa systému rovníc pre varianty vedenia kontinuálnej kultivácie v režime turbidistatu a chemostatu. Vysoká kontaminácia kvasiniek Sacch. Cerevisiae  v posledných štádiach...

Význam prednostného kvasenia glukózy a fruktózy vínnymi kvasinkami pre prírodné sladké vína.Recenzovaný článek

E. MINÁRIK, M. EMERIAUD, O. JUNGOVÁ

Kvasny Prum. 1977; 23(12): 281-284 | DOI: 10.18832/kp1977045  

Väčšina druhov vínnych kvasiniek skvasuje v mušte prednostne glukózu, čo má význam pri výrobe prírodne sladkých vín typu Tokaj. V neskvasenom podiely cukru zostáva totiž prevažne fruktóza, ktorej sladivosť je podstatne vyššia  ako sladivosť glukózy. Fruktofilné kvasinky T.stellata, ktoré sa vyskytujú v kvasiacich muštoch vyrobených z botrytických hrozien, alebo z hrozien ošetrených antibotrytickými fungicídmi, skvasujú prednostne fruktózu pred glukózou. Podčiarkuje sa význam aplikácie selektovaných glukofilných kvasiniek S. cerevisiae pri výrobe prírodne sladkých vín.