Kvasný Průmysl, 1980 (roč. 26), číslo 1
Vztah mikrobiálních kontaminantů k trvanlivosti piva.Recenzovaný článek
O. BENDOVÁ, V. KURZOVÁ
Kvasny Prum. 1980; 26(1): 3-5 | DOI: 10.18832/kp1980001 
Článek informuje o výsledcích zkoušek, jejichž úkolem bylo stanovit kvantitativní vztahy mezi pivu škodlivými mikrobiálními kontaminanty a trvanlivostí piva. Pracovalo se s kvasinkami a laktobacily a pediokoky izolovanými z piva, jejichž doba pomnožení se sledovala v 10% a 12% pivě. Obdobné zkoušky byly provedeny s kmeny kvasinek udržovanými ve sbírce Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze.
Azeotropní uvolňování lihových složek první frakce destilace během rektifikace. Chromatografický rozbor prvních frakcí destilace lihu vyrobeného z melasy.Recenzovaný článek
I. AUGUZSTYNOWICZ
Kvasny Prum. 1980; 26(1): 5-10 | DOI: 10.18832/kp1980002
Autor identifikoval vlastní kvalitativní analytickou metodou v první frakci při destilaci lihu z melasy celkem 13 složek, jejichž body varu kolísají v mezích 20,2 až 109,5 °C. Oddělení těchto látek při rektifikaci je možné pouze, když první část destiluje zeotropně při teplotách pod bodem varu etanolu a druhá část obsahuje složky vroucí při vyšší teplotě a tvořící dvousložkové až čtyřsložkové azeotropní směsi, vroucí při nižší teplotě, než je teplota varu azeotropu etanol-voda. Při rektifikaci lihu z melasy se nejobtížněji odstraňuje acetaldietylacetaldehyd, krotonaldehyd nebo dimetylsulfid. Při rektifikaci lihu z brambor a melasy může určitá část...
Vliv doprovodných nečistot syntetického ethanolu na průběh jeho asimilace kvasinkou Candida utilis.Recenzovaný článek
J. PELECHOVÁ, J. ROSÁK, J. UHER, V. KRUMPHANZL
Kvasny Prum. 1980; 26(1): 10-16 | DOI: 10.18832/kp1980003
Surový syntetický ethanol obsahuje některé doprovodné látky, které jsou z hlediska jeho dalšího využití jako uhlíkatého zdroje pro růst mikroorganismů nežádoucí. Byl studován zvláště vliv nečistot, které se vyskytují v syntetickém ethanolu ve významnější koncentraci. Ačkoliv výsledky fermentačních pokusů plně potvrdily negativní vliv těchto nečistot na výtěžek kvasničné biomasy, nelze předpokládat, že by při jednorázové nebo kontinuální kultivaci za využití surového syntetického ethanolu bez vracení odseparovaného média, dosáhly takové koncentrace, že by byl fermentační proces zpomalen nebo v limitním případě až zastaven.
Vývoj a výroba fermentorů v ZVÚ Hradec Králové.Recenzovaný článek
J. JAROMĚŘSKÝ, M. KHOL
Kvasny Prum. 1980; 26(1): 17-20 | DOI: 10.18832/kp1980004
Článek pojednává o konstrukci, výrobě a současném vývoji fermentorů vyráběných v ZVÚ, n. p., Hradec Králové, po více než patnáct let. Za toto období projektanti a konstruktéři získali bohaté zkušenosti, a to jak konstrukční, tak i provozní při účastech na zkušebních provozech. Špičkové fermentory, které jsou v současnosti v ZVÚ Hradec Králové vyvíjeny pro výrobu krmných bílkovin, jsou tvořeny v úzké spolupráci s Výzkumným ústavem chemických zařízení v Brně, který řeší oblast výzkumu hydrodynamiky míchání a přenosu hmoty. Jednou z konstrukčně a výrobně nejnáročnější části současných fermentorů jsou pohony míchadel, a proto je jim věnována zvláštní pozornost...