Kvasný Průmysl, 1980 (roč. 26), číslo 12
Stanovení baktérií rychle kazících pivo.Recenzovaný článek
J. ŠAVEL, M. PROKOPOVÁ
Kvasny Prum. 1980; 26(12): 265-267 | DOI: 10.18832/kp1980043 
Popisuje se technika, umožňující selektivně stanovit baktérie rychle kazící stočené pivo. Polopevná půda se skládá pouze z piva, 0,2 % agaru a aktidionu. Půdou se přelévají vzorky v Petriho miskách, membránové filtry s mikroorganismy apod., nebo se do částečně ztuhlé půdy vnášejí vzorky očkovací jehlou. Jako selektivní inhibitor baktérií rušících stanovení slouží oxid uhličitý, kterým se půda sytí pod tlakem 0,12 až 0,14 MPa. Za rychle kazící druhy se považují kmeny, které vytvoří v půdě kolonie do 7 dnů při28 °C. Diskutují se možnosti použití této půdy v provozní mikrobiologické kontrole.
Kultivace kvasinky Candida utilis na etanolovém substrátu. VII. Bilance některých biogenních a stopových prvků v provozních podmínkách.Recenzovaný článek
J. RYBÁŘOVÁ, F. ŠTROS, K. PECKA
Kvasny Prum. 1980; 26(12): 268-273 | DOI: 10.18832/kp1980044
Při kontinuální kultivaci kvasinek Candida utilis na syntetickém etanolu s úplnou recirkulací odseparovaného média v provozních podmínkách byl sledován pohyb některých důležitých biogenních a stopových prvků. Z biogenních prvků byly zastoupeny hořčík, sodík a vápník a ze stopových prvků byla věnována pozornost zinku, železu, mědi a manganu. Získané výsledky ukázaly, že prvky hořčík, vápník, sodík a zinek byly obsaženy v živném médiu během celého cyklu v množství, které dostatečně krylo nároky kvasničných buněk. Naproti tornu u prvků železa, mědi a manganu byl shodně nalezen postupný pokles jejich koncentrace jak v kvasnicích, tak v médiu. Toto zjištění...
Ekonomické vyhodnoceni různých variant úpravy syntetického ethylalkoholu pro fermentační účely.Recenzovaný článek
J. ROSÁK, V. KRUMPHANZL, J. PELECHOVÁ
Kvasny Prum. 1980; 26(12): 274-275 | DOI: 10.18832/kp1980045
Syntetický ethanol nutno pro fermentační účely rafinovat. Každá rafinace znamená zvyšování nákladů, přičemž výše nákladů je závislá na způsobu rafinace. V článku je zhodnoceno pět způsobů rafinace i s ohledem na rafinační efekt, tj. na čistotu získaného ethanolu. Z porovnání vyplývá, že čištěni lihu pomocí extraktivní destilace je výhodné.
Provozní charakteristika věžového vícestupňového fermentoru při vyšší viskozitě kapalného média.Recenzovaný článek
J. PÁCA
Kvasny Prum. 1980; 26(12): 276-280 | DOI: 10.18832/kp1980046
Byl sledován vliv viskozity a intenzity míchání na dobu homogenizace, koeficient zpětného toku a rychlost přenosu kyslíku v jednotlivých stupních věžového vícestupňového fermentoru s mechanickým mícháním se souproudým uspořádáním toku kapalné a plynné fáze. Viskozita byla simulována vodnými roztoky glycerolu. Výsledky ukázaly, že s růstem viskozity kapalné fáze klesá jak velikost koeficientu zpětného toku, tak i rychlost přenosu kyslíku. Při překročení určité hodnoty viskozity přestává však rychlost přenosu kyslíku být závislá na viskozitě. Při vyšších viskozitách kapalné fáze byl zjištěn výrazný vliv velikosti zřeďovací rychlosti na dobu homogenizace...
Interakce mezi vnějšími podmínkami a výtěžky biosyntéz sekundárních metabolitů.Recenzovaný článek
P. ETTLER
Kvasny Prum. 1980; 26(12): 280-282 | DOI: 10.18832/kp1980047
Typ zařízení a jeho konstrukce výrazně ovlivňují biosyntetický proces. Výsledky z kultivací na třepacím stroji nemohou poskytnout téměř žádné informace pro rozměrovou analýzu. 20 ks slitých baněk á 50 ml neodpovídá 1 lnetto obsahu fermentoru z pohledu chování kultury i tvorby produktu. Dosažení špičkové produkce v laboratorním měřítku není zárukou adekvátního efektu ve větším měřítku, nýbrž slouží jako prvotní informace o procesu. Jednou z cest sledování vazby aparátu na proces a jeho optimalizaci je zachování kinematické podobnosti a dynamické podobnosti systémů (rovnost sil působících na kapalinu, obvodové rychlosti míchadla, relace P/V, Tmix,...
Poměry výlisnosti moštu z hroznů révy vinné na Moravě.Recenzovaný článek
J. BLAHA
Kvasny Prum. 1980; 26(12): 282-284 | DOI: 10.18832/kp1980048
Výlisnost moštu z hroznů je do značné míry rozhodujícím kritériem ekonomiky vinařské produkce. Její hodnoty jsou určovány nejen podmínkami, jež není možno ovlivňovat, nýbrž především také strukturou hroznů jednotlivých odrůd révy, vlivy jejich technologického zpracováni a vlivy na jakost získaného vína. V tomto smyslu jsou proto detailně uvedeny a vyhodnoceny výsledky získané u odrůd révy pěstovaných na Moravě ve větším měřítku.