Kvasný Průmysl, 1980 (roč. 26), číslo 2
Obroušené ječmeny.Recenzovaný článek
H. VRTĚLOVÁ
Kvasny Prum. 1980; 26(2): 25-28 | DOI: 10.18832/kp1980005 
Zhodnocením všech provedených pokusů s obroušeným ječmenem s vyšším obsahem bílkovin lze říci, že již samotné mechanické poškození mělo příznivý vliv na rychlost rozluštění a kvalitu vyrobených sladů. V kombinaci a malou dávkou kyseliny giberelové se příznivý účinek ještě zvýšil, takže po 3. až 4 dnech klíčení byl vyroben slad zlepšené a celkem vyhovující kvality v porovnání s kontrolním sladem z neobroušeného ječmene (tab. 2). Rovněž degustace piv vyrobených v mikrozařízení dopadla ve prospěch piva připraveného ze čtyřdenního sladu po předchozím obroušení ječmene. Kontrolní pivo bylo vyrobeno ze sladu vedeného 5 dní.
Vzájemné vztahy mezi kvalitativními ukazateli ječmene a sladu.Recenzovaný článek
Z. VOŇKA, M. HLAVÁČ, M. HLAVINKOVÁ
Kvasny Prum. 1980; 26(2): 29-32 | DOI: 10.18832/kp1980006
Ve sklizňovém roce 1977 byly u 15 odrůd, pěstovaných na čtyřech lokalitách po dvou předplodinách, šetřeny vzájemné vztahy mezi kvalitativními znaky ječmene a sladu. Bylo stanoveno, že viskozita ječného výluhu není ve vztahu k sladovnické jakosti ječmene a kvalitě sladu. Opodstatnění má však zjištění namáčivosti. Rozluštění sladu poměrně spolehlivě charakterizuje viskozita kongresní sladiny. Při odhadu předpokládaného stupně prokvašení lze vycházet z kvantity zkvasitelných látek a ze stupně rozluštění. Dále bylo u jednotlivých kvalitativních znaků stanoveno, do jaké míry jsou ovlivněny genetickými (odrůda) a negenetickými (lokalita, předplodina) faktory.
Automatizace technologického procesu destilace a rektifikace lihu.Recenzovaný článek
J. KUMIDER
Kvasny Prum. 1980; 26(2): 33-39 | DOI: 10.18832/kp1980007
Ve Výzkumném a vývojovém závodu "Polmos" v Koninu (PLR) byl na základě výsledků výzkumů a pokusů vypracován systém automatického ovládání postupu destilace a rektifikace. Jde o novátorské řešení, chráněné patenty, jehož princip je patrný z připojeného ideového schématu. Popis jednotlivých měřicích soustav a automatiky je uveden. Měřitelným efektem automatizace je především zvýšení výtěžku rektifikovaného lihu z 1 m2 průměru rektifikační kolony o 22 %, dále zkrácení průměrné návratnosti pořizovacích nákladů na 1,1 roku, úspora energie o 10-20 % a úspora pracovních sil (jedna osoba může kontrolovat několik zařízení). Z neměřite1ných efektů...