Kvasný Průmysl, 1980 (roč. 26), číslo 8
Využití chromogenních substrátů při stanoveni amylolytických enzymů v pivovarství.Recenzovaný článek
B. KRÁLOVÁ, I. HLAVÁČEK, J. MOŠTEK
Kvasny Prum. 1980; 26(8): 169-174 | DOI: 10.18832/kp1980026 
Porovnáním metod stanovení aktivity amylolytických enzymů byla sledována možnost využití obchodně vyráběných testů s chromogenními substráty v pivovarských laboratořích. Výsledky srovnávacích pokusů prokázaly, že sady "Amylochrome Roche" a "Phadebas Amylase Test", která stanovují amylasovou aktivitu za použití chromogenních substrátů, jsou dostatečně přesná, citlivé a vhodné k rutinnímu použití v provozní laboratoři pivovaru. Pro rozlišení aktivity α-amylasy a β-amylasy je nutno použít jiných metod.
Kultivace kvasinky Candida utilis na etanolovém substrátu. VI. Využiti potašárenského kalu jako zdroje prvků pro růst kvasinek.Recenzovaný článek
J. RYBÁŘOVÁ
Kvasny Prum. 1980; 26(8): 180-183 | DOI: 10.18832/kp1980027
Bylo vyzkoušeno použití potašárenského kalu jako zdroje potřebných prvků pro kultivaci kvasinek Candida utills na etanolu. Přídavek potašárenského kalu do živného média pro kultivaci kvasinek poskytl značné zvýšeni výtěžnosti. Nejlepší výsledek - výtěžnost 73,3 % hm., tj. zvýšení o 9,4 % hm. - byl získán dávkou 120 mg kalu/l média. Při tomto přídavku připadlo 0,75 gpotašárenského kalu na 100 gzískané kvasničné sušiny. Metodou AAS byly v kvasinkách získaných v médiu s přídavkem potašárenského kalu určeny prvky, které byly nalezeny v potašárenském kalu. Kromě převážné většiny makrobiogenních a mikrobiogenních prvků obsahuje potašárenský kal některé nežádoucí...
Převod bioprocesu do většího měřítka a jeho optimalizace.Recenzovaný článek
P. ETTLER
Kvasny Prum. 1980; 26(8): 183-186 | DOI: 10.18832/kp1980028
Dosud nebyla vyvinuta jednotná metodika postupu při zvětšování míchacích zařízení, ve kterých probíhá sdílení hmoty. Přenos do většího měřítka bývá prováděn podle teorie podobnosti. Protože geometrická podobnost je řídkým jevem, využívá se podobnosti fyzikálních polí. Re, T mix, P/V, obvodová rychlost míchadla a KLO jsou nejčastěji používanými kritérii pro tzv. scaling-up. Nejméně výhrad je v literatuře ke sledování koeficientu KLa, který zahrnuje vztah mezi spotřebou kyslíku rostoucími buňkami a dodávku umožněnou fyzikálně chemickými vlastnostmi vsádky. Důležité je však zachovat jednotnou metodiku sledování tohoto parametru ve všech stupních...