Kvasný Průmysl, 1984 (roč. 30), číslo 3
Nové metody kontroly sladu. Stanovení křehkosti a homogenity sladu friabilimetrem.Recenzovaný článek
M. NENTWICHOVÁ, A. DOLEŽALOVÁ
Kvasny Prum. 1984; 30(3): 49-52 | DOI: 10.18832/kp1984010 
Nově zavedené kritérium na stanovení křehkosti sladu - friabilita - splňuje požadavky na rychlou a informativní analýzu, která stanoví stupeň rozluštění sladu. Metodika je pro svojí jednoduchost vhodná pro provozní podmínky. Hodnoty friability jsou vysoce průkazné v závislostech s rozdílem moučka-šrot EBC, Kolbachovým číslem, RE při45 °C, konečným stupněm prokvašení a viskozitou.
Akumulace antokyanů, cukrů a organických kyselin v bobulích modrých kultivarů Frankovky modré a Svatovavřineckého ve fenofázi zrání.Recenzovaný článek
R. BUDÍN
Kvasny Prum. 1984; 30(3): 55-58 | DOI: 10.18832/kp1984011
Barevnost červených vín způsobují antokyanové pigmenty, které při zpracování modrých hroznů přecházejí do moštu při nakvašování spolu s tříslovinami. V procesu zrání bobulí modrých kultivarů se akumulují v buněčných vrstvách slupky a v okrajových vrstvách dužiny. Autor sledoval akumulaci antokyanů a cukrů v bobulích kultivarů Frankovky modré a Svatovavřineckého ve fázi zrání, jakož i jejich procentní zastoupení v obou kultivarech. Na základě získaných výsledků doporučil ve fázi zrání bobulí sledovat v časových intervalech obsah cukrů, kyselin a antokyanů, podle nichž se v praxi určuje doba sběru hroznů.
Vývoj a perspektivy imobilizovaných biosystémů.Recenzovaný článek
V. JIRKŮ, G. BASAŘOVA
Kvasny Prum. 1984; 30(3): 59-63 | DOI: 10.18832/kp1984012
Problematika imobilizace velkých biosystémů prošla rychlým vývojem v minulých deseti letech. V této souvislosti je článek stručným úvodem do experimentálních a teoretických poznatků. Po úvodu do problematiky je zařazena diskuse základních aspektů imobilizace biosystémů, na kterou navazuje kapitola, která je úvodem do imobilizačních technik. Článek rovněž zahrnuje přehled fyziologických, biochemických a cytologických změn vázaných biosystémů a přehled vázaných nemikrobiálních populací.
Průmyslové využití imobilizovaných enzymů.Recenzovaný článek
J. KUČERA
Kvasny Prum. 1984; 30(3): 64-67 | DOI: 10.18832/kp1984013
Využití imobilizovaných enzymů je možno rozdělit do tří skupin. V první skupině jsou zařazeny aplikace v medicíně, kde je hlavní důraz kladen na hygienickou nezávadnost nosiče i metody vazby. Druhou skupinu tvoří aplikace v analytické chemii, kde je hlavním požadavkem přesnost a rychlá odezva a proto je rozhodujícím faktorem difuse substrátu k aktivnímu místu enzymu. Konečně třetí skupinu tvoří průmyslová aplikace při specifických modifikacích různých substrátů. V tomto případe je důraz kladen na ekonomické faktory. Jsou popsány aplikace imobilizovaných enzymů pro stereospecifickou syntézu aminokyselin, výrobu kyseliny 6-aminopenicilanové,...