Kvasný Průmysl, 1986 (roč. 32), číslo 10
Výsledky práce Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského v Praze.Recenzovaný článek
J. CUŘÍN
Kvasny Prum. 1986; 32(10): 225-227 | DOI: 10.18832/kp1986063 
Hlavní pozornost pivovarsko-sladařského výzkumu je věnována potřebám exportu, testování nových odrůd sladovnického ječmene, lepšímu využití hořkých látek chmele při chmelovaru přídavkem křemeliny, racionalizaci výroby piva, lepšímu využití pivovarských odpadů a výzkumu stabilizace piva použitím stabilizačního filtru. Zásadní perspektivní úlohy jsou představovány problematikou ječmenů bez antokyanogenů a výzkumem aplikace vázaných kvasinek.
Lehké pivo. I. Současná situace ve světě.Recenzovaný článek
M. ČERNÝ, V. ČERNOHORSKÝ, J. ŠTICHAUER
Kvasny Prum. 1986; 32(10): 227-231 | DOI: 10.18832/kp1986064
Autoři přinášejí přehled poznatků o novém druhu piv se sníženou využitelnou energií o tzv. "lehkém pivu". Tento termín je v zahraniční literatuře zcela běžný. Lehká piva se rozšířila zejména na trhu v USA, kde jejich výroba činí 15 - 20 % z celkové produkce. V Evropě se tento druh piva příliš nerozšířil, neboť se v menší či větší míře odlišuje svými senzorickými vlastnostmi od běžných druhů piv. Přesto, že ani v zahraniční literatuře není možno nalézt přesnou definici termínu "lehké pivo", autoři se ze souhrnu informací pokoušejí tento typ piv definovat. Uvádějí se důvody pro zavedení lehkého piva na trh, rozdělení do...
Využití imobilizovaných kvasinek k výrobě šumivého vína.Recenzovaný článek
B. PARDONOVÁ, M. POLEDNÍKOVÁ, H. ŠEDOVÁ, M. KAHLER
Kvasny Prum. 1986; 32(10): 232-235 | DOI: 10.18832/kp1986065
Při provozních zkouškách se sledovalo zastoupení některých těkavých látek a volných aminokyselin v šumivých vínech, vyrobených diskontinuálním způsobem s vázanými a volnými kvasinkami. Snížená absorpce volných aminokyselin vázanými kvasinkami a jejich omezený růst se projevil koncentračními změnami těkavých látek. Pokusná vína obsahovala méně vyšších alkoholů, esterů, mastných kyselin a karbonylových sloučenin, naopak množství volných aminokyselin bylo průměrně o 9 % vyšší. Tyto změny měly kladný vliv na chuťové vlastnosti hotových pokusných vín. Při hodnocení morfologického stavu vázaných buněk na submikroskopické úrovni byly zaznamenány...
Vliv některých tukových nebo steroidních látek na syntézu ergosterolu u kvasinky Saccharomyces cerevisiae.Recenzovaný článek
J. PÁSKOVÁ, B. ŠPAČEK, J. LIST
Kvasny Prum. 1986; 32(10): 236-239 | DOI: 10.18832/kp1986066
Obohacením živného média o 0,5 % vepřového sádla se zvýšil teoretický výtěžek ergosterolu o 40 %. Výrazný vzestup biosyntézy ergosterolu se dosáhl přídavkem slunečnicového, sójového nebo řepkového oleje. Z jednotlivých mastných kyselin příznivě působil přídavek 0,1% kyseliny linolenové, linolové nebo olejové. Kyseliny palmitová nebo stearová zhoršovaly poměr ergosterolu ve směsi syntézovaných Δ 5,7 sterolů. Kyselina laurová potlačovala syntézu Δ 5,7 sterolů, avšak i silně snižovala tvorbu balastního 24(28)dehydroergosterolu, takže podíl ergosterolu ve směsi Δ 5,7 sterolů se zvýšil. Přídavek protipěnidel Contraminu a Struktolu...
Příspěvek k enzymovému stanovení vitamínu C v nealkoholických nápojích.Recenzovaný článek
Z. ZLOCH
Kvasny Prum. 1986; 32(10): 239-241 | DOI: 10.18832/kp1986067
V práci je stručný popis přípravy enzymu askorbátperoxidasy a přehled optimálních podmínek pro jeho aplikaci ke specifické a kvantitativní oxidaci kyseliny askorbové v extraktech různých nealkoholických nápojů. Spojení této oxidace s běžnými způsoby stanovení vitaminu C se zachovává jednoduchost provedení analýzy, avšak zvyšuje se specifika metody. Na základě hodnocení několika analytických způsobů a srovnání jejich výsledků s výsledky dosaženými použitím renomovaného setu firmy Boehringer (Mannheim) se doporučují dvě různé modifikace stanovení vitaminu C v nápojích: redukce železité soli v původním a v enzymově oxidovaném...
Poloprevádzková produkcia celuláz.Recenzovaný článek
V. FARKAŠ, M. LIŠKOVÁ, M. GROŠÍK, I. SOLDÁNOVÁ, G. KERNS
Kvasny Prum. 1986; 32(10): 241-243 | DOI: 10.18832/kp1986068
Na 150 lfermentačnom zariadení Elektrolux (Švédsko) sme odskúšali kultiváciu huby Trichoderma reesei vo fed-batch režime s dávkovaním uhlíkatého zdroja. Ako substráty sme porovnávali laktózu a mikrokryštalickú celulózu. Dosiahnuté hladiny celuláz (FPA) sa pohybovali okolo 85 nkat.ml-1 (5 IU.ml-1) po 140 h kultivácie s obidvomi substrátmi, nárast aktivity bol však rýchlejší pri použití mikrokryštalickej celulózy.