Kvasný Průmysl, 1986 (roč. 32), číslo 5
Dimethylsulfid v pivě a sladu.Recenzovaný článek
B. ŠPINAR, V. KELLNER, J. ČULÍK
Kvasny Prum. 1986; 32(5): 98-101 | DOI: 10.18832/kp1986021 
Dimethylsulfid (DMS) je důležitou složkou ovlivňující senzorické vlastnosti piva. Vzniká rozkladem tepelně labilních prekurzorů dimethylsulfidu během varního procesu a metabolismem kvasinek při kvašení mladiny. Na obsah DMS v pivě má vliv také zbytkové množství nerozložených prekurzorů v mladině, neboť se rozkládají při pasteraci či skladování za vyšších teplot, čímž se zvyšuje obsah DMS v lahvovém pivě. Hladina DMS v pivě může být ovlivněna technologickými úpravami sladování, výroby piva a skladování. Ke stanovení DMS v pivě byla použita headspace technika plynové chromatografie s plamenofotometrickým detektorem FPD....
Fotoelektrický přístroj k měření trvanlivosti pivní pěny.Recenzovaný článek
J. ŠAVEL, R. TROCHTA, Z. ŠAFRATA, J. KRÁTKÝ
Kvasny Prum. 1986; 32(5): 101-103 | DOI: 10.18832/kp1986022
Článek popisuje fotoelektrický přístroj pro měření pěnivosti piva. Přístroj má sklopné rameno se světlovodem, který se ponoří do napěněného piva. Elektrické zařízení měří dobu průchodu rozhraní kapalina - pěna mezi dvěma nastavitelnými polohami světlovou. Rozpad pěny se může měřit v oblasti platnosti rozpadové rovnice prvého řádu, nebo se stanoví doba od počátku napěnění do předem zvoleného stupně rozpadu pěny. Nejvyšší reprodukovatelnost měření se získala při napěnění piva vstřikem vody, piva nebo ultrazvukem. Vádí se vztah mezi hodnotami pěnivosti podle Rosse Clarka a hodnotami fotoelektrického přístroje.
Vliv těkavých organických kyselin v melase na lihové kvašení a produkci kvasničné biomasy.Recenzovaný článek
J. LANGPAULOVÁ
Kvasny Prum. 1986; 32(5): 103-106 | DOI: 10.18832/kp1986023
Byl studován vliv kyseliny mravenčí, octové a máselné na lihové kvašení a produkci kvasničné biomasy u vybraných průmyslových kmenů kvasinek. Pro lihovarský kmen LK 01/1 byly nalezeny prahové koncentrace max. 0,08 g.100 ml-1 kyseliny mravenčí, 0,25 g.100 ml-1 kyseliny octové a 0,03 g.100 ml-1 kyseliny máselné v substrátu , při kterých ještě nebyl ovlivněn výtěžek alkoholu ani růst kvasinek. U drožďárenského kmene 03/26 byla zjištěna větší citlivost na testované kyseliny a prahové hodnoty činily max. 0,03 g.100 ml-1 kyseliny mravenčí, 0,15 g.100 ml-1 kyseliny octové a 0,02 g.100 ml-1...
Použitie odpeňovacích prostriedkov pri fermentačnej výrobe alkalických proteináz.Recenzovaný článek
A. ŠNAJDROVÁ, E. KUZMOVÁ, V. SITKEY
Kvasny Prum. 1986; 32(5): 106-108 | DOI: 10.18832/kp1986024
V technológii výroby mikrobiálnych enzýmových preparátov hrá použitie odpeňovacích prostriedkov významnú úlohu. Článok pojednáva o požiadavkách kladených na odpeňovače používané v mikrobiologickom priemysle a použití chemických opeňovačov pri submerznej fermentácii alkalickej proteinázy pomocou produkčného mikroorganizmu Bacillus subtilis. V experimentálnej časti sú porovnávané odpeňovače rôzneho typu zahraničnej a domácej výroby. Experimentálne bolo preukázané, že najvhodnejším zo sledovaných odpeňovačov domácej výroby bol Depenol N 101, vyvinutý pre tieto účely vo VÚP Nováky.
Konstrukce fermentorů pro sterilní biosyntetické procesy.Recenzovaný článek
P. ETTLER, J. NUTIL
Kvasny Prum. 1986; 32(5): 108-110 | DOI: 10.18832/kp1986025
Úkolem inženýrských prací je vývoj provozních fermentorů s vysokou povozní technickoekonomickou efektivností výroby. Příspěvek popisuje základní vybavení fermentorů pro sterilní biosyntetické procesy, sterilaci médií, vyřešení aseptického utěsnění hřídele pro instalaci hnací jednotky ve čtvrtprovozním měřítku.
Produkce monensinů u kmenů Streptomyces cinnamonensis rezistentních vůči propionátu.Recenzovaný článek
J. MATĚJŮ, J. KARNETOVÁ, S. POSPÍŠIL, M. NOHÝNEK, M. BERAN, Z. VANĚK
Kvasny Prum. 1986; 32(5): 110-111 | DOI: 10.18832/kp1986026
Z kurantního kmene Streptomyces cinnamonesis produkujícího zvýšené množství monensinu A byly připraveny varianty rezistentní vůči propionátu. Při submerzních kultivacích vykazovaly značnou variabilitu produkce (0 - 250 % kontroly). U vybraných rezistentů byla sledována produkce monensinů při zvýšené koncentraci propionátu; stimulace tvorby monensinů propionátem byla pozorována u 70 % sledovaných rezistentů. Nebyl zjištěn vliv propionátu na vzájemné zastoupení monensinů A a B.
Československá sbírka mikroorganismů a rozvoj biotechnologie.Recenzovaný článek
Z. PÁČOVÁ, M. SOVADINA
Kvasny Prum. 1986; 32(5): 113-114 | DOI: 10.18832/kp1986027
Čs. sbírka mikroorganismů slouží jako banka kultur pro využití v základním i aplikovaném výzkumu, biotechnologii, průmyslu, zemědělství, humánní veterinární medicíně a ve výuce. Udržuje přes 5000 kmenů bakterií a mikroskopických hub, což představuje 155 rodů s 509 druhy bakterií a 144 rodů s 433 druhy hub. Přijímá k uložení také kultury, které jsou předmětem patentovaného řízení. Podává informace o izolaci, kultivaci, uchovávání a klasifikaci různých skupin bakterií a hub. Poskytuje i některé další služby, jako je identifikace a konzervace kultur pro jiná pracoviště.