Kvasný Průmysl, 2010 (roč. 56), číslo 11-12
Možnosti využití moderních metod přípravy vzorků pro plynově chromatografické analýzy při analýze nápojů a zejména piva. Část 3. - Mikroextrakce na pevné fázi a extrakce na míchací tyčince při analýze mastných kyselin v pivu.Recenzovaný článek
Tomáš HORÁK, Jiří ČULÍK, Marie JURKOVÁ, Pavel ČEJKA, Vladimír KELLNER, Josef DVOŘÁK, Danuša HAŠKOVÁ
Kvasny Prum. 2010; 56(11-12): 418-422 | DOI: 10.18832/kp2010042 
Mikroextrakce na pevné fázi (SPME) a sorpční extrakce na míchací tyčince (SBSE) patří mezi moderní a jednoduché postupy přípravy vzorků. Tato práce se zabývá využitím těchto technik pro stanovení mastných kyselin v pivu. Zatímco z SPME vlákna byly analyty uvolněny termální desorpcí ve vyhřátém injektoru plynového chromatografu vybaveného křemennou kapilární kolonou ZB-WAX a plamenoionizačním detektorem, tak z míchací tyčinky byly vyextrahované látky uvolněny po zpětné extrakci do malého množství rozpouštědla a pak stanoveny na plynovém chromatografu. Kromě pracovních charakteristik obou postupů jsou uvedeny výhody a omezení těchto metod.
Vztah mezi obsahem škrobu v ječmeni a extraktem sladu.Recenzovaný článek
Ivo HARTMAN, Josef PROKEŠ, Alena HELÁNOVÁ, Jiří HARTMANN
Kvasny Prum. 2010; 56(11-12): 423-427 | DOI: 10.18832/kp2010043
Při hodnocení byly použity vzorky ječmene ze sklizně 2005-2009. Vzorky s vysokým a nízkým obsahem škrobu byly sladovány a byl stanoven extrakt sladu. Cílem bylo vyhodnotit vztah mezi předplodinou, výnosem ječmene, přepadem na sítě 2,5 mm, technologickou jakostí ječmene a obsahem škrobu a dále zjistit vliv obsahu škrobu na výtěžnost sladování, obsah extraktu a teoretický výnos extraktu ve sladu na hektar. Obsahu škrobu ovlivňoval statisticky významně obsah extraktu ve sladu a ve svém důsledku i výnos extraktu na hektar. Byla zjištěna statisticky vysoce významná negativní korelace mezi obsahem dusíkatých látek a obsahem škrobu v ječmeni, extraktem sladu...
Stanovení obsahu trans-2-nonenalu v zrnu ječmene, sladu a pivu.Recenzovaný článek
Zdeněk SVOBODA, Renata MIKULÍKOVÁ, Sylvie BĚLÁKOVÁ, Karolína BENEŠOVÁ, Ivana MÁROVÁ, Zdeněk NESVADBA
Kvasny Prum. 2010; 56(11-12): 428-432 | DOI: 10.18832/kp2010044
Trans-2-nonenal je aldehyd podílející se na nepříjemné chuti a vůni žluklého másla ve skladovaném pivu. Cílem této práce byla optimalizace a zavedení automatizované metody SPME-GC pro stanovení obsahu trans-2-nonenalu v pivu a pivovarských surovinách. Pro extrakci HS-SPME bylo porovnáno pět typů vláken: 100 μm PDMS, 65 μm PDMS/DVB, 85 μm CAR/PDMS, 50/30 μm DVB/CAR/PDMS, 85 μm PA. Nejvyšší výtěžnosti pro extrakci HS-SPME bylo dosaženo vláknem PDMS/DVB, doba extrakce 20 minut při teplotě 60 °C s přídavkem 1,5 g NaCl. Identifikace trans-2-nonenalu byla provedena metodou HS-SPME-GC-MS, vlastní analýza vzorků byla provedena automatizovanou...
Kvalita zrna ječmene ze zkušebních stanovišť České republiky, sklizeň 2009.Recenzovaný článek
Vratislav PSOTA, Lenka SACHAMBULA, Olga DVOŘÁČKOVÁ
Kvasny Prum. 2010; 56(11-12): 433-438 | DOI: 10.18832/kp2010045
Vzorky tří odrůd ječmene jarního z 23 zkušebních stanic a dvou odrůd ječmene ozimého ze 14 zkušebních stanic byly analyzovány podle ČSN 461100-5. Příznivý průběh počasí v roce 2009 ovlivnil obsah dusíkatých látek (11,8 % a 11,7 %) a škrobu (63,8 % a 63,8 %) v obilkách ječmene jarního i ozimého. Výskyt porostlých zrn byl minimální a množství poškozených zrn bylo nízké. Zrno sklizené v roce 2009 bylo větší a velikostně vyrovnané. Přepad zrna na sítě 2,5 mm byl v průměru 87,5 % u ječmene jarního a 94,0 % u ječmene ozimého. Rok 2009 byl z hlediska kvality zrna ječmene příznivý. Výskyt příměsí byl přiměřený a byl tvořen především příměsemi sladařsky částečně...
Posklizňové dozrávání vybraných odrůd jarního ječmene v roce 2009.Recenzovaný článek
Lenka SACHAMBULA, Vratislav PSOTA
Kvasny Prum. 2010; 56(11-12): 439-444 | DOI: 10.18832/kp2010046
Sklizňový rok 2009 byl charakteristický nižšími hodnotami energie klíčení 3 týdny po dosažení plné zralosti. Pouze u odrůd Aktiv a Jersey byly 3 týdny po dosažení plné zralosti zjištěny hodnoty energie klíčení nad 95 %. Mezi odrůdami existují značné rozdíly v intenzitě klíčení charakterizované rychlostí a indexem klíčení. Odrůdy Henley, Publican, Radegast, Signora, Vista a Xanadu 9 týdnů po dosažení plné zralosti klíčily rychle a pohotově. Opakem byly odrůdy Advent, Aksamit, Aktiv, Marthe, Streif a Tolar. Proměnlivost energie klíčení byla ovlivněna lokalitou, proměnlivost znaků popisujících intenzitu klíčení byla ovlivněna výrazným způsobem odrůdou.