Kvasný Průmysl, 1983 (roč. 29), číslo 8
Vliv skladování chmele na změny jeho pivovarské hodnoty.Recenzovaný článek
J. KUBÍČEK, M. VANČURA, J. LOOS
Kvasny Prum. 1983; 29(8): 169-172 | DOI: 10.18832/kp1983031 
Výsledky řešení tohoto výzkumného úkolu neznačily možnost využití konduktometrické hodnoty pro diferencované dávkování chmelů. Za daných podmínek tj.při použití chmelového extraktu ve výši asi 55 % lze počítat s tím, že konduktometrická hodnota chmele se v průběhu 6 měsíců skladování při průměrných skladovacích podmínkách prakticky nemění. Teprve při poklesu konduktometrické hodnoty o více než 0,6 % absolutně by bylo třeba dávky chmele zvyšovat. Výsledky získané při řešení tohoto úkolu byly v r. 1981 - 1982 ověřovány v jednom pivovaru. Dosažené výsledky z těchto zkoušek uveřejníme v některém z dalších čísel tohoto časopisu.
Význam draslíku při výrobě krmných etanolových kvasnic.Recenzovaný článek
M. RUT, J. ADÁMEK, J. KARNET, F. ŠTROS
Kvasny Prum. 1983; 29(8): 172-175 | DOI: 10.18832/kp1983032
Byla zkoumána dynamika spotřeby draslíku při kultivaci krmných kvasinek Torulopsis ethanolitolerans na syntetickém ethanolu. Při přetržitém dávkování draslíku vznikají velké výkyvy v koncentraci draslíku. Na začátku dávkovacího intervalu přijímají kvasinky zvýšené množství draslíku (25-45 mg K+ na 1 g sušiny kvasinek) a na konci intervalu klesá koncentrace draslíku pod optimální hranici a spotřeba kvasinkami je menší než 20 mg/g. Optimální koncentraci draslíku v médiu okolo 100 mg/l je nejlépe udržovat plynulým dávkováním draslíku při nepřetržitém měření iontově selektivní draslíkovou elektrodou. Přitom se zvýší výtěžnost Yx/s...
Jakost melas z hlediska výroby lihu a pekařského droždí.Recenzovaný článek
J. LANGPAULOVÁ
Kvasny Prum. 1983; 29(8): 175-178 | DOI: 10.18832/kp1983033
Byla sledována jakost melas z hlediska výroby lihu a droždí. Melasy vykazovaly velké rozdíly zejména ve výtěžcích kvasničné biomasy a svědčí o značné variabilitě ve složení necukerného podílu. V chemickém složení byl jako nevyhovující zjištěn vysoký obsah vápníku, značné výkyvy v obsahu asimilovaného dusíku, zvyšující se obsah těkavých kyselin, výskyt dusitanů. Celkový počet mikroorganismů byl v průměru relativně nízký. Výtěžnost alkoholu byla ovlivněna nejvíce přítomností dusitanů a mikroorganickým stavem melas z hlediska zastoupení kyselinotvorných bakterií. Melasy obsahující dusitany nejsou vhodné pro fermentační zpracování,...
Overenie aktivačného účinku Botrytis cinerea na novoselektované kmene kvasiniek.Recenzovaný článek
G. VOJTEKOVÁ
Kvasny Prum. 1983; 29(8): 179-182 | DOI: 10.18832/kp1983034
Sledoval sa účinok aktivátora B. cinerea na kvasinky rodu Saccharomyces, izolované v malokarpatskej vinohradníckej oblasti v rokoch 1979 a 1980. Už pri aktivácii 50 mg/l aktivátora sa výrazne zintenzívnil priebeh kvasenia v 2.-3. deň po inokulácii muštu. Prítomnosť aktivátora podmienila nižšiu tvorbu prchavých kyselín, čo je významný kvalitatívny ukazateľ pre produkt kvasenia hroznového muštu - víno.