Kvasný Průmysl, 1986 (roč. 32), číslo 6
Problematika stanovení beta-glukanasy ječmene a sladu.Recenzovaný článek
M. NETWICHOVÁ, A. DOLEŽALOVÁ
Kvasny Prum. 1986; 32(6): 121-124 | DOI: 10.18832/kp1986028 
Ve stručném literárním přehledu byly probrány způsoby stanovení aktivity endo-b-gukanasy. Pro zpracování a ověření byla vybrána metoda MEBAK s použitím substrátu Novo i b-glukanu výroby VÚPS. Metoda je podrobně popsána. Z uvedených výsledků vyplývá, že pro porovnání hodnot mezi laboratořemi je nutno bezpodmínečně používat jednotnou metodu a stejný substrát, přísně dodržovat předepsané podmínky metodiky a korigovat výsledky vzhledem ke standardnímu kontrolnímu sladu. Pro potřeby výzkumu je možno použít substrát vlastní výroby, ovšem pro celou sérii pokusů jednotný, tzn. Stejnou šarži se stejnou specifickou viskozitou. Z výsledků byla...
Stanovení specifického filtračního odporu křemelin. II. Porovnání s hodnotami filtrační průtočnosti.Recenzovaný článek
J. VOBORSKÝ
Kvasny Prum. 1986; 32(6): 124-128 | DOI: 10.18832/kp1986029
Hodnoty specifického filtračního odporu af jsou porovnány s hodnotami filtrační průtočnosti P, které dosud platí po přejímku křemelin. Podle výsledků analýz 75 vzorků křemelin se vypočítala regresní lineární závislost obou veličin, která po zdůvodněném zjednodušení má tvar P = 17 235 [(afVM)-11011] 1 min-1 m -2, kde VM je objem za mokra. Skutečné hodnoty se mohou lišit od vypočtených o ± 0,76 % (95 % pravděpodobnosti). Aplikací metody specifického filtračního odporu lze přesněji určit filtrační průtočnosti, aniž by se podstatně zvýšila pracnost metody.
Zkušenosti z amerického pivovarství I.Recenzovaný článek
P. FERKL
Kvasny Prum. 1986; 32(6): 128-129 | DOI: 10.18832/kp1986030
První část příspěvku je po charakteristice amerického pivovarského trhu věnována požadavkům kladeným sládky v USA na výběr základních surovin. Technologie se probírá podle toku výroby. Uvádějí se postupy a zařízení používaná ve varně. Pozornost se věnuje výrobě koncentrovaných mladin určených pro ředění vodou po ukončení dokvašování.
Kyselost vodního výluhu sušených krmných kvasnic.Recenzovaný článek
M. RUT, L. ADÁMEK, F. ŠTROS
Kvasny Prum. 1986; 32(6): 129-132 | DOI: 10.18832/kp1986031
Byly zkoumány příčiny kyselosti vodního výluhu sušených krmných kvasnic vyráběných v Seliko Kojetín. Na vysoké kyselosti se podílejí z více než poloviny fosfáty a dále produkty degradace biomasy při nesprávném tepleném opracování vyrobeného kvasničného mléka. Při tepleném opracování je třeba co nejrychleji překonat teploty 40-50 °C, které jsou optimální pro tvorbu a vyluhování kysele reagujících látek do extracelulárního prostoru. Pro získání výrobku se standardní kyselostí se doporučuje rychlé vyhřátí kvasničného mléka nejméně na80 °Cpři době zdržené 3-6 minut v co nejkratší době po odstředění.
Niekoľko poznámok k hroznovým vínam so zníženým obsahom alkoholu a ich postaveniu vo vinárstve.Recenzovaný článek
E. MINÁRIK, A. NAVARA, V. ŠVEJCAR, K. PRŮŠA, V. KRUMPHANZL
Kvasny Prum. 1986; 32(6): 132-133 | DOI: 10.18832/kp1986032
Vína so zníženým obsahom alkoholu predstavujú významnú skupinu prírodných hroznových vín, ktoré sú doplnkom racionálneho stravovania a ako nízkokalorické vhodné aj pre diabetikov. V súčasnosti predstavujú aj žiadúce rozšírenie sortimentu moderných inovovaných vinárskych výrobkov.
Produkce aminokyselin u mutantních kmenů Brevibacterium sp. M-27.Recenzovaný článek
M. KONÍČKOVÁ-RADOCHOVÁ, F. SMÉKAL, J. KONÍČEK, V. RYTÍŘ
Kvasny Prum. 1986; 32(6): 134-135 | DOI: 10.18832/kp1986033
Byla studována mutageneze kmene Brevibacterium sp. M-27 pomocí N-methyl-N´-nitro-N-nitrosoguanidinu s cílem připravit nové producenty L-lysinu a dalších aminokyselin. Výsledkem práce je soubor autotrofních kurantních kmenů, pigmentovaných a autotrofních pigmentovaných mutant. Byli získáni suspektní producenti alaninu, valinu a kyseliny glutamové. Mezi mnohonásobně depedentními mutantami existují kmeny se zvýšenou produkcí L-lysinu.
Vliv chloramfenikolu na produkci klavinových alkaloidů submerzními kulturami Claviceps fusiformis.Recenzovaný článek
S. CHOMÁTOVÁ, P. PILÁT, J. HRUBÁ
Kvasny Prum. 1986; 32(6): 135-138 | DOI: 10.18832/kp1986034
Práce pojednává o vlivu chloramfenikolu na růst mycelia a produkci alkaloidů při submerzní kultivaci Claviceps. Chloramfenikol inhibuje růst mycelia a produkci klavinových alkaloidů v inokulační fázi do koncentrace 275 mg.ml-1 půdy a v produkční fázi do 550 mg.ml-1 půdy. Míra inhibice závisí na délce kultivace. Inhibice růstu mycelia i produkce alkaloidů se projevujepředevším v první části fermentace. Podle způsobu použití chloramfenikolu se produkce alkaloidů na konci produkčního procesu buď sníží, nebo zůstane zachována. Až do sledované koncentrace 1100 mg.ml-1 půdy není spektrum alkaloidů chloramfenikolem...
Bakteriální extracelulární heteropolysacharidy.Recenzovaný článek
V. KLEKNER, E. ŠÍMOVÁ, J. ŘIČICA
Kvasny Prum. 1986; 32(6): 138-139 | DOI: 10.18832/kp1986035
V článku jsou diskutovány kultivační podmínky pro submerzní produkci extracelulárních bakteriálních heteropolysacharidů. Krátce naznačen je rovněž možný přístup k problémům plynoucím z proměnlivých reologických vlastností nenewtonského média, které jsou dány tvořeným polysacharidem a které podstatně ovlivňují transportní pochody uvnitř fermentoru.