Kvasný Průmysl, 1988 (roč. 34), číslo 12
Svrchně kvašené pšeničné pivo. I. část.Recenzovaný článek
M. ČERNÝ, V. ČERNOHORSKÝ
Kvasny Prum. 1988; 34(12): 353-355 | DOI: 10.18832/kp1988049 
Článek přináší souhrn základních poznatků ze zahraniční literatury o problematice výroby a vlastnostech svrchně kvašených pšeničných piv. Tento stručný přehled informací byl proveden v rámci vývoje svrchně kvašeného pšeničného piva v podmínkách československých pivovarů, který řešili pracovníci PVS Braník. Výsledky vývoje budou uvedeny v další části článku.
Výstavba nového pivovaru Komárom v maďarské lidové republice.Recenzovaný článek
M. KAHLER, J. ŠURÁŇ
Kvasny Prum. 1988; 34(12): 355-360 | DOI: 10.18832/kp1988050
Při výstavbě nového pivovaru Komárom v MLR se významně podílelo československé strojírenství na dodávkách hlavních výrobních souborů. V období zkušebního provozu (II. Čtvrtletí 1988) se zahájila výroba na všech technologických úsecích. Souběžně se uvedlo do provozu oddělení CKT, které nebyly součástí dovozu z ČSSR. Během garančních zkoušek se splnily všechny projektované parametry. Ze tří druhů vyráběných piv dosáhlo největšího odbytu 10,5 % pivo Talleros. Celková plánovaná výroba v současné době je 250 tis. Hl za rok.
Regulace enzymů oxidujících methanol u acidotolerantního methylotrofního kmene Candida boidinii 2.Recenzovaný článek
O. VOLFOVÁ, Z. ŽIŽKA, E. KYSLÍKOVÁ, M. MICHALSKÝ
Kvasny Prum. 1988; 34(12): 360-362 | DOI: 10.18832/kp1988051
Buňky kmene Candida boidinii 2 při růstu na mediu s methanolem vykazují vysokou hladinu peroxizomálních enzymů alkoholoxidasy a katalasy.po přenosu buněk do média s manosou nebo se směsí methanol manosa dochází jak ke katabolické represi syntézy, tak i ke katabolické inakivaci obou peroxizomálních enzymů. Studium ultrastruktury buněk prokázalo autofágní způsob degradace peroxizomů. Naopak na xyloso-methanolových směsích ndochází ani k represi ani k inaktivaci enzymů. Xylosa a methanol jsou utilizovány současně, buňky nerostou diauxicky a přírůstek biomasy v průběhu růstu je aditivní.
Stabilita farbív bazy čiernej v nealkoholických nápojoch. I. časť: Stabilita antokyanínov vo vode sýtenej oxidom uhličitým.Recenzovaný článek
M. DRDÁK, F. MALÍK, E. FODOR
Kvasny Prum. 1988; 34(12): 363-365 | DOI: 10.18832/kp1988052
Práca prináša poznatky o úbytku atokyanínov vo farebne upravenej vode sýtenej CO2 v priebehu krátkodobého skladovania. Vo vzorkách , v ktorých bola koncentrácia atokyanínov 15,38 mg.l-1 a 23,03 mg.l-1 predstavovali úbytky pigmentu v deviaty deň pozorovania 24,84 %. Vo vzorke farebne upravenej destilovanej vody sýtenej CO2 sa za rovnaký čas degradovalo 13,52 % antokyanínov. Hodnota degradačného indexu (DI) sa v skladovaných roztokoch zvyšovala. Doba polovičného rozpadu (t1/2) v experimentálnych vzorkách sa pohybovala v rozmedzí 33,27 - 38,01 dní. Pri sledovaní...
Nové poznatky o uchování produkčních kmenů mikroorganismů.Recenzovaný článek
H. RYŠÁNOVÁ
Kvasny Prum. 1988; 34(12): 365-371 | DOI: 10.18832/kp1988053
V článku jsou uvedeny literární poznatky o uchovávání produkčních kmenů. Je posán postup při lyofilizaci na zařízení LZ-9C(Frigera Kolín) a metoda pro konzervaci kmenů v tekutém dusíku.
Ultrafiltrační zařízení HF 4 SSS a zkušenosti s jeho provozem..Recenzovaný článek
K. ZGAFAS, J. FABIÁN, P. HOLLER
Kvasny Prum. 1988; 34(12): 371-374 | DOI: 10.18832/kp1988054
Článek popisuje ultrafiltrační zařízení HF 4 SSS švédské firmy Alfa-Laval a jeho různé modifikace. Jsou zde popsány procesy, které v tomto zařízení probíhají, čištění, sanitace a sladování ultrafiltračních patron. Dále jsou popsány jeho konkrétní aplikace v Mikrobiologickém ústavu ČSAV - izolace lignosulfonanů ze sulfitových výluhů a zahušťování a čištění mikrobiálního syřidla.