Kvasný Průmysl, 1989 (roč. 35), číslo 8-9
Význam Zn v pivovarské technologii.Recenzovaný článek
F. FRANTÍK, V. KELLNER, P. ČEJKA
Kvasny Prum. 1989; 35(8-9): 225-229 | DOI: 10.18832/kp1989030 
Práce shrnuje poznatky získané ve Výzkumném ústavu pivovarském a sladařském Praha o pivovarských vlastnostech Zn. Během výroby sladu narůstá obsah Zn v zrnu maximálně o 30%, dochází však k výraznému zkoncentrování v pluchách a sladovém květu. 95 % původního zinku ze sladu a vody se vysráží v mlátě, na obsahu Zn v mladině se proto podlí chmel větší měrou než u většiny ostatních prvků. Při kvašení je totálně absorbován zinek kvasinkami již v prvních hodinách, a to i v případě, kdy byla do mladiny přidána již toxicky se projevující koncentrace 5 mg/l zinku. Potvrdilo se, že deficit zinku v mladině (0,04 mg/l)...
Stanovenie aktivít proteolytických enzýmov tabletovým S-TESTOM CELKOVÁ PROTEINÁZA.Recenzovaný článek
V. MONCOĽOVÁ, J. ZEMEK
Kvasny Prum. 1989; 35(8-9): 229-232 | DOI: 10.18832/kp1989031
Prezentujú sa skúsenosti s využívaním chromolytického albumínu hovädzieho séra ako substrátu v tabletovej forme S-TEST CELKOVÁ PROTEINÁZA pre stanovenie proteolytickej aktivity. Referenčnou metódou bolo stanovenie využívajúce ako substrát albumín hovädzieho séra a kyselinu 2,4,6-tri-nitrobenzénslfónovú pre stanovenie primárnych aminoskupín. Pri stanovení aktivity papaínu S-TESTOM CELKOVÁ PROTEINÁZA sa navrhuje rovnaký postup ako pre stanovenie aktivít doterajšími S-testami, čo je výhodné pre štandardizáciu a normalizáciu metodík stanovenia aktivít enzýmov. Pre aktivitu papaínu 4,90 mkat/l bola hodnota variačného koeficienta...
Regulovatelné elektromotory základem zhospodárnění provozu.Recenzovaný článek
J. LOOS
Kvasny Prum. 1989; 35(8-9): 233-236 | DOI: 10.18832/kp1989032
Autor zdůrazňuje velký význam elektronicky regulovatelných poháněcích asynchronních elektromotorů pro zhospodárnění provozu technologických zařízení. Popisuje princip základního článku, jímž je měnič frekvence elektrického proudu a uvádí několik příkladů aplikace v pivovarském průmyslu, hlavně u automatizovaných lahvárenských linek.
Biotechnologické vlastnosti kvasiniek izolovaných pre potreby sekundárnej fermentácie vína. 2. časť. Technologické vlastnosti izolovaných vinných kvasiniek.Recenzovaný článek
F. MALÍK, J. HRONČEK, V. VOLLEK, E. MORVAYOVÁ
Kvasny Prum. 1989; 35(8-9): 236-239 | DOI: 10.18832/kp1989033
Sledovali a vyhodnocovali sa osmotolerantné a alkoholrezistentné vlastnosti 17 technologicky významných kmeňov viných kvasiniek. Priebeh fermentácie sa sledoval na základe úbytku oxidu uhličitého. Získané údaje sa vyhodnotili metódami matematickej štatistiky (lineárnou regresiou linearizovaných kvasných kriviek). Na základe týchto metód za absolútne najvhodnejší osmotolerantný kmeň možno označiť Saccharomyces cerevisiae Tokaj 74F. Najvýraznejšie alkoholrezistentné vlastnosti potvrdil kmeň S. cerrevisiae 6C, izolovaný z juhomoravskej vinohradníckej oblasti na princípe autoselekčného efektu.
Posouzení možnosti pěstování aerobních mikroorganismů v suspenzi stékající po skloněné kultivační ploše.Recenzovaný článek
K. LÍVANSKÝ, M. KAJAN
Kvasny Prum. 1989; 35(8-9): 239-242 | DOI: 10.18832/kp1989034
Další možností jak využít v mimovegetační sezóně venkovních kultivačních ploch určených původně pro pěstování řas je pěstování aerobních mikroorganismů. To předpokládá v nepříznivých klimatických podmínkách přihřívání suspenze těchto mikroorganismů, např. odpadním nízkopotenciálním teplem. Z provedených výpočtů plyne, že rychlost přestupu kyslíku ze vzduchu do suspenze mikroorganismů na kultivační ploše je nižší než u fermentací s různými způsoby vzdušnění. Výkonnost aerace suspenzi na kultivační ploše je však srovnatelná s mnoha jinými typy aerace používanými ve fermentacích.
Frakcionácia kvasničnej biomasy. IV. Izolácia a zhodnotenie lipidickej frakcie pekárskeho droždia.Recenzovaný článek
J. ŠAJBIDOR, J. GREGO, E. ŠTURDÍK, R. KOLLÁR
Kvasny Prum. 1989; 35(8-9): 242-246 | DOI: 10.18832/kp1989035
V rámci programu komplexného využitia pekárskeho droždia bol vypracovaný postup zhotovenia lipidickej frakcie a to cestou získania ergosterolu vhodného pre prípravu vitamínu d a deratizačných prostriedkov, ako aj fosfolipidov využiteľných pre výrobu instantného droždia. Postup sa zakladá na šetrnej extrakcii sedimentu z autolyzátu, zahustení extraktu a vymrazení ergosterolu v roztoku n-hexánu. Tento spôsob dovoľuje tiež využitie zostatkových lipidov, najmä fosfolipidovej frakcie, ktorú možno získať jej vypenením z acetónového roztoku. Supernatant autolyzátu sa pritom dá celý zhotoviť ako kvasničný extrakt pre potravinárstvo, mikrobiálnu diagnostiku...
Možnosti požit enzymových preparátů při výrobě kalných šťáv a při zvyšování výlisnosti moštů.Recenzovaný článek
L. RITTSTEINOVÁ
Kvasny Prum. 1989; 35(8-9): 247-250 | DOI: 10.18832/kp1989036
Byla řešena možnost aplikace enzymů při výrobě ovocných, resp. zeleninových nápojů džusového typu. Přitom byla hodnocena efektivnost a optimální podmínky působení polyglukanasového preparátu získaného submerzní kultivací plísně Trichoderma viridae. Glukanasový preparát byl aplikován též ve směsi s pektolytickým přípravkem (Pectofoetidin - SSSR). Experimentálně byla potvrzena vysoká účinnost takto kombinovaného preparátu. Získaný produkt je tzv. kalná šťáva bohatá na vitamín A a lehce stravitelné sacharidy vzniklé konverzí polysacharidických složek substrátu. Byla řešena možnost zvýšení vlastnosti vinného rmutu při maceraci. Výsledky laboratorních...