Kvasný Průmysl, 1982 (roč. 28), číslo 4
Zpracování tekutého cukru v pivovaru.Recenzovaný článek
J. PESLER, J. ŠROGL, P. PRŮCHA
Kvasny Prum. 1982; 28(4): 73-75 | DOI: 10.18832/kp1982015
Práce shrnuje první praktické poznatky se zpracováním tekutého cukru v pivovaru. V článku je popsáno zařízení na skladování a dávkování tekutého cukru ve varně, a to jednak vlastní konstrukce a jednak konstrukce Strojobalu Ústí nad Labem. Autoři sledovali z technologického hlediska vliv obsahu železa na vznik karbonylových sloučenin - diacetylu a nepodařilo se jim prokázat negativní vliv zvýšeného obsahu železa na vznik diacetylu v pivě. Používání tekutého cukru v pivovaru jednoznačně odstraňuje ruční práci při manipulaci s cukrem.
Současné způsoby intenzifikace kvašení a zhodnocení možností regulace kvasničného metabolismu.Recenzovaný článek
V. GRABMÜLLER
Kvasny Prum. 1982; 28(4): 75-77 | DOI: 10.18832/kp1982016
Cílem článku je seznámit čtenáře se současným trendem intenzifikace kvašení piva a poukázat na možnosti technicko-technologického řízení průběhu kvasničného metabolismu ve snaze udržet vysokou kvalitu a konstantní charakter vyráběného piva. Bližší informace jsou dostupné z uvedeného seznamu.
Biologická stabilizace piva se zřetelem k pasteraci v lahvích, průtokové pasteraci a sterilační filtraci.Recenzovaný článek
K. LORENZEN
Kvasny Prum. 1982; 28(4): 77-81 | DOI: 10.18832/kp1982017
Jsou popsány různé technické možnosti úpravy prokvašeného piva k zajištění biologické stability. Dlouholeté zkušenosti naznačují, že přibližně 20 pasteračních jednotek (PT) stačí k získání biologicky nezávadného piva při použití tunelového pastéru. Je popsán přístroj k měření pasteračních jednotek (PJ-metr). Krátkodobé zahřívání piva je z hlediska biologické trvanlivosti srovnatelné se sterilační filtrací. V obou případech se musí pracovat s aseptickým plněním. Mikrobiologická kontrola je podstatně obsáhlejší. Ekonomické porovnání jednotlivých postupů (,'cest piva") ukazuje, že použití tunelového pastéru je nedražší řešení. Je uveden příklad z vlastního...
Problematika produkce kvasničné biomasy ve vícestupňovém kultivačním systému.Recenzovaný článek
J. PÁCA
Kvasny Prum. 1982; 28(4): 82-87 | DOI: 10.18832/kp1982018
Byl sledován vliv rostoucí koncentrace etanolu v přítoku živného média na růst a fyziologickou aktivitu buněk Candida utilis. Experimenty byly prováděny v kaskádě tří fermentorů zapojených v sérii při konstantní hodnotě zřeďovací rychlosti, teploty a pH média. V ustálených stavech kontinuálních kultivací se měřila koncentrace biomasy, etanolu a kyseliny octové v médiu, výtěžnost biomasy, produktivita procesu a respirační aktivita buněčné populace. Maximální koncentrace biomasy ve výtoku z fermentoru a maximální produktivity se dosáhlo při koncentraci etanolu v přítoku v rozsahu 20 až 25 g.l-1. Ve vyšších koncentracích působil etanol negativně...
Příspěvek k bioinženýrské analýze provozních dat z výroby pekařského droždí.Recenzovaný článek
M. SOBOTKA, J. VOTRUBA, V. KRUMPHANZL, V. HRADEC
Kvasny Prum. 1982; 28(4): 87-89 | DOI: 10.18832/kp1982019
Na základě bilance hmoty byl sestaven matematický model, jehož platnost byla ověřena návrhem off-line řízení průmyslové výroby pekařského droždí. Řídící funkcí byla vysoká objemová produkce a vysoký výtěžnostní koeficient.