Kvasný Průmysl, 1986 (roč. 32), číslo 7-8
Výroba nealkoholického piva se zvýšeným obsahem vitamínu B1.Recenzovaný článek
V. ČERNOHORSKÝ, J. CUŘÍN, J. VERNEROVÁ
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 145-147 | DOI: 10.18832/kp1986036 
Bylo využito schopností speciálního kmene pivovarských kvasinek Saccharomyces uvarum E 29/7 zkvašovat substrát při zachování zvýšeného obsahu vitamínu B1. Pokusy se prováděly při výrobě nealkoholického piva Pito, a to v poloprovozním a provozním měřítku. Při poloprovozních zkouškách se získal nápoj s obsahem vitamínu B1 260 mg.l-1 proti srovnávacímu vzorku, který obsahoval pouze 40 mg.l-1. při provozních zkouškách byly obsahy vitamínu B1 nižší, a to 180 mg. l-1 u pokusného a 30 mg. l-1 u srovnávacího vzorku. Poměr, resp. šestinásobné zvýšení zůstalo zachováno....
Spolehlivost některých mechanických, fyziologických a mikrobiologických rozborů.Recenzovaný článek
P. ČEJKA
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 147-152 | DOI: 10.18832/kp1986037
V článku se diskutuje problém nízké spolehlivosti výsledků některých mechanických, fyziologických a mikrobiologických rozborů. Je uvedena tabulka intervalů spolehlivosti pro zjišťovaný znak s 95% pravděpodobností jistoty a na praktických příkladech se demonstruje její využití.
Faktory ovlivňující hodnoty barvy kongresní sladiny a barvy po povaření.Recenzovaný článek
H. VRTĚLOVÁ, M. MACHALOVÁ
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 152-155 | DOI: 10.18832/kp1986038
Na tvorbě barvy i barvy po povaření se podílí celý komplex podmínek. Nejvýznamnější vliv má ročník a pěstební místo a tedy pěstební podmínky. Významně se podílí i odrůda a zvolená technologie, kterou je třeba přizpůsobit kvalitě pracovávaného ječmene. Konečný výsledek nemusí být vždy úspěšný; např. sklizeň 1982 byla zcela výjimečná a nepříznivá jak pro hodnoty barev, tak i barev po povaření.
Měření pěnivosti piva.Recenzovaný článek
J. ŠAVEL, M. PROKOPOVÁ
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 156-158 | DOI: 10.18832/kp1986039
Sledovala se pěnivost čtyř druhů piv při napěňování pádem ze zvláštní nálevky nebo ultrazvukem. Oba způsoby umožnily napěňovat stejné množství piva (105 ml) ve válcovité nádobce s průměrem55 mma výškou130 mm. Pěnivost piv se hodnotila podle doby částečného rozpadu pěny. Tato doba zahrnuje počáteční fáze rozpadu pěny i stékání piva z pěny a odpovídá posuzování pěny spotřebitelem před napitím piva. Pěnivost piv se měřila fotoelektrickým přístrojem, umožňujícím měřit dobu částečného rozpadu pěny, rozpad pěny podle modifikace metody Rosse Clarka i úplný rozpad pěny do vzniku lysinky.
Barmské pivovarství.Recenzovaný článek
J. ŠROGL, A. NEZBEDA
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 158-161 | DOI: 10.18832/kp1986040
PZO Technoexport dodal do pivovaru Mandalaj v Barmě zařízení, které umožnilo zvýšit dosavadní výrobu piva v Barmě na dvojnásobek. Generálním dodavatelem byly Závody Vítězného února v Hradci Králové, které vybavily pivovar novým zařízením spilky, sklepa, zařízením na mytí a stáčení sudů, stanicí na propagaci kvasnic, deskovou filtrací, novým chlazením, zřízením na jímání oxidu uhličitého a zařízením laboratoře. Všechny soubory zařízení uvedli čs. pracovníci do provozu a výstav pivovaru se tím zvýšil na dvojnásobný objem, tj. asi na 70 000 hl za rok.
Vřetenová čerpadla v pivovarství.Recenzovaný článek
H. BAUERFEIND
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 161-164 | DOI: 10.18832/kp1986041
Vřetenová čerpadla doznala v posledních 30 letech v NSR značného rozšíření, a to zejména pro jejich všestrannost. Autor probírá a dokumentuje na obrázcích a schématech zvláštnosti konstrukce a funkci těchto čerpadel, na nichž je založena jejich mnohostranná použitelnost pro nejrůznější média, provozní podmínky a přepravní úkoly. V druhé části článku autor shrnuje zkušenosti z úspěšné aplikace vřetenových čerpadel v pivovarech pro dopravu sladiny, mladiny, hrubých kalů, mláta, mokrého šrotu, kvasnic, stažkového piva a piva. Ke speciálním úkolům, které lze na základě tohoto typu čerpadla dokonale řešit, patří např. automatické...
Zkušenosti z amerického pivovarství II.Recenzovaný článek
P. FERKL
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 165-167 | DOI: 10.18832/kp1986042
Druhá část příspěvku o charakteristických zvláštnostech pivovarské výroby ve Spojených státech amerických je věnována kvašení koncentrovaných mladin, kvašení a dokvašování v jednom cylindrokónickém tanku, dokvašovacím postupům a řezání hotových koncentrovaných piv odplyněnou a chlazenou vodou, nasycenou CO2. Zvláštní odstavec je věnován charakteristice a výrobnímu postupu tzv. "lehkého piva".
Pivovary a sladovny v Japonsku.Recenzovaný článek
J. MLEJNEK
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 167-169 | DOI: 10.18832/kp1986043
Japonsko se dnes řadí roční výrobou piva na 5. místo ve světě. Pivovarské společnosti Kirin, Sapporo, Asahi a Suntory se snaží o vysokou kvalitu a jednotnou chuť svých piv stejné značky bez ohledu na to, ve kterém pivovaru byla vyrobena. Nejoblíbenějším pivem je nepasterovaný světlý ležák plzeňského typu ve formě tzv. "Draft". Japonské sladovny zejména pivovary využívají modernější technologii, velká část varen je řízena komputery, nejnovější závody jsou vybaveny cylindrokónickými tanky. Velká pozornost se věnuje automatizaci stáčení a expedice.
Možnosti stimulácie alkoholového kvasenia hroznového muštu preparátom z bunkových stien kvasiniek.Recenzovaný článek
E. MINÁRIK, Z. KUNOVÁ, O. JUNGOVÁ, Z. ŠILHÁROVÁ
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 169-173 | DOI: 10.18832/kp1986044
Preparát z bunkových stien kvasiniek (BSK) má stimulačný účinok na priebeh alkoholového kvasenia muštu. Možno docieliť urýchlený začiatok kvasenia a hlbšie prekvasenie cukru muštu, čo sa prejavuje hlavne za nepriaznivých fermentačných podmienok (vysoká cukornatosť muštu, prítomnosť inhibítorov kvasenia). I keď je celkový stimulačný efekt v porovnaní s aktivátorom B. cinerea miernejší, predstavujú BSK účinný prostriedok aplikovateľný vo vinárskej praxi.
Problematika síření vín.Recenzovaný článek
K. PRŮŠA, M. ZAJÍČEK, P. VAJČNER
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 174-175 | DOI: 10.18832/kp1986045
Byl odzkoušen přídavek Polyclaru AT, thiaminu a hydrogelu benonitu do kvasícího vinného moštu a jejich vliv na množství volného a veškerého oxidu siřičitého. Polyclar AT umožňuje snížit celkové dávky síření, aniž nastaly oxidační změny vína. Vliv hydrogelu bentonitu na hladinu SO2 nebyl zjištěn. Přídavky thiaminu zvýšily obsah volného SO2, což umožňuje snížit dávky síření. Kvašení čistou kulturou ASK neovlivnilo obsah oxidu siřičitého.
Využití lihovarských rafinačních odpadů k výrobě krmných etanolových kvasnic.Recenzovaný článek
L. ADAMÉK, M. RUT, F. ŠTROS, J. UHER
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 176-178 | DOI: 10.18832/kp1986046
Provedené fermentační batch pokusy ukázaly, že se mohou lihovarské rafinační odpady (úkap, dokap) využít jako zdroj uhlíku při syntéze kvasničné biomasy z ethanolu. V průběhu pokusů nebylo zjištěno inhibiční působení látek znečišťujících ethanol na růst a vývoj kvasničných kultur a nezhoršovala se kvalita biomasy. Výtěžnost biomasy na rafinačních odpadech ethanolu a složení biomasy odpovídalo hodnotám běžně dosahovaným na půdě se syntetickým ethanolem. Rafinační odpady je možno při výrobě krmných ethanových kvasnic použít jako rovnocenné náhrady syntetického ethanolu.
Racionalizace fermentačního procesu přípravy penicilinu.Recenzovaný článek
V. MATELOVÁ
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 178-180 | DOI: 10.18832/kp1986047
Vypracovaným fermentačním postupem, jehož principem je několikerá výměna části fermentační půdy v průběhu fermentace, se podařilo po optimalizaci doby určené k výměně, po optimalizaci koncentrace živin přidávaného média a objemu vyměňované půdy dosáhnout zvýšení výtěžnosti penicilinu v absolutních hodnotách. V závislosti na čase i v celkovém výtěžku antibiotika.
Biosyntéza L-lysinu u chlorrezistentních mutant Corynebacterium sp..Recenzovaný článek
F. SMÉKAL, J. PLACHÝ, S. ULBERT, M. BÁRTA
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 180-181 | DOI: 10.18832/kp1986048
Mutantní kmeny Corynebacterium sp. s rezistencí na S-aminoethyl-L-cystein a chlorlysin hromadí ve fermentačním médiu s optimálními poměry C:N L-lysin v množství 40 - 50 g . l-1 za 96 hodin kultivace s konverzí mezi 42 - 48 %.
Příprava L-threoninu s mutantami rodu Corynebacterium.Recenzovaný článek
J. PLACHÝ
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 182-183 | DOI: 10.18832/kp1986049
Z mutant rodu Corynebacterium rezistentních k a-amino-b-hydroxyvalerové kyselině a produkujících threonin byla vybrána mutanta Corynebacterium sp. 9366-AHV/21 hromadící v médiu se sacharosou a kukuřičným výluhem po 4 dnech kultivace v baňkách 7,5 g . l-1 L-threoninu.
Vliv parciálního tlaku kyslíku na růstovou a fyziologickou charakteristiku buněk Candida utilis ve věžovém vícestupňovém fermentoru.Recenzovaný článek
J. PÁCA
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 183-189 | DOI: 10.18832/kp1986050
Byl studován vliv zvýšeného parciálního tlaku kyslíku v aeračním plynu na růst a fyziologickou aktivitu buněk Candida utilis ve věžovém vícestupňovém fermentoru. Měření byla prováděna v ustálených stavech kontinuální kultivace při konstantní hodnotě zřeďovací rychlosti, teploty a pH média ve všech stupních fermentoru a s konstantní koncentrací ethanolu v přítoku živného média. Parciální tlak kyslíku v plynné fázi se měnil od 21 do 30 kPa. Výsledky prokázaly existenci horního kritického parciálního tlaku kyslíku v plynné fázi. Prokázalo se, že hodnota horního kritického PO2 ovlivňuje nejen rychlost...
Změny lipidů při frakcionaci kvasničné biomasy.Recenzovaný článek
V. ŠILINGER, F. MACEK, S. ČIŽINSKÁ
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 190-191 | DOI: 10.18832/kp1986051
V práci se porovnává poměr mezi fosfatidylcholinem a lyzofostatidylcholinem v kvasinkách Saccharomyces cerevisiae jednak po dezintegraci, jednak po dezintegraci s denukleinizací. Na základě toho je navržen způsob traktu v rámci technologického procesu komplexního využívání kvasničných buněk.
Regulace syntézy exocelulárních proteas a bacilů.Recenzovaný článek
J. CHALOUPKA, J. PAZLAROVÁ, M. DVOŘÁKOVÁ, H. KUČEROVÁ, M. STRNADOVÁ, L. VÁCHOVÁ, J. VOTRUBA
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 191-194 | DOI: 10.18832/kp1986052
Byla porovnávána regulace syntézy exocelulárních proteas u Bacillus subtilis a B. megaterium. Zatímco u prvého závisí syntéza na sporulaci, u druhého probíhána růstu i za sporulace. Mechanismus kontroly syntézy proteasy z obou fyziologických stavů se však liší. Během růstu se uplatňuje represe aminokyselinami, v druhém závisí na průběhu sporulace. V obou případech se však tvorba proteasy snižuje při zvyšování kultivační teploty.
Obsah a složení sterolů různých kmenů Saccharomyces cerevisiae.Recenzovaný článek
B. BĚHALOVÁ, Č NOVOTNÝ, J. ZAJÍČEK, J. PÁSKOVÁ, J. LATINÁK, M. KOŽENÝ
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 194-196 | DOI: 10.18832/kp1986053
U vybraného souboru kmenů Saccharomyces cerevisiae byla testována schopnost zvýšené produkce ergosterolu. Obsah ergosterolu, D5,7sterolů i celkovýchstrolů závisí na použitém kmenu i na podmínkách kultivace. Nejlepšími producenty byly kmeny A22 a KBD, dosahující asi 2 % ergosterolu v sušině při fermentaci na melasové půde s kukuřičným výluhem. Poměr ergosterolu a 24/28/dehydroergosterolu v syntetické Olson-Jonsonově půdě byl ve srovnání s fermentacemi na melasové půdě s kukuřičným výluhem dvojnásobný.
Kmen E. coli ML 30 se zvýšenou produkcí amylomaltasy.Recenzovaný článek
E. STEJSKALOVÁ, E. PAVLASOVÁ, B. SIKYTA
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 196-198 | DOI: 10.18832/kp1986054
Kmen se zvýšenou produkcí amylomaltasy byl získán kultivací nízkoprodukčního kmene v chemostatu za specifických selekčních podmínek (změnami limitace růstu kultury maltosou).
Produkce lasalocidu a šlechtění kmene Streptomyces lasaliensis.Recenzovaný článek
N. STEINEROVÁ, H. LIPAVSKÁ, J. CUDLÍN, Z. VANĚK
Kvasny Prum. 1986; 32(7-8): 198-199 | DOI: 10.18832/kp1986055
Streptomyces lasaliensis produkuje kromě jiných látek i oligoetherové kokcidiostatikum lasalocid. Přirozenou selekcí a selekcí po mutagenních zásazích byly získány jednak mutanty, produkující pouze lasalocid, jednak mutanty produkující pouze chinomycin A. Byl vypracován způsob izolace, čištění a analytického stanovení obou látek.