Kvasný Průmysl, 2016 (roč. 62), číslo 2
Brněnské pivovarství a sladařství ve středověku a raném novověkuRecenzovaný článek
Milena FLODROVÁ, Petr HOLUB, Hana JORDÁNKOVÁ
Kvasny Prum. 2016; 62(2): 28-34 | DOI: 10.18832/kp2016003 
Brněnské pivovarství má bohatou minulost, která se v uchopitelných pramenech začíná psát spolu se založením institucionálního města roku 1243. Sladovnické provozy byly již tehdy vyloučeny za obvod městských hradeb a koncentrovaly se především v prostoru první předměstské čtvrti. Mezi sladovníky se postupně vyvinula i městská elita, mnozí z nich byli členy brněnské městské rady. Výroba piva se ve středověku koncentrovala do několika komerčních pivovarů. Sládci nikdy nedosáhli takového postavení a bohatství jako sladovníci. Hlavní část brněnského měšťanského podnikání se však orientovala na pěstování a obchod s vínem. Díky tomu ovládlo v průběhu 16....
Pokus o srovnání středověké pece na sušení sladu z území polských a českých zemí na vybraných příkladechRecenzovaný článek
Dobiesław KARST
Kvasny Prum. 2016; 62(2): 35-41 | DOI: 10.18832/kp2016004
Hvozdy s komplexní a specializovanou konstrukcí se ve střední Evropě staly populárními ve XIV. století. Skládaly se ze dvou základních sučástí: topeniště a lísek. Podle konstrukčního provedení těchto dvou prvků dominovaly v pozdním středověku dva typy hvozdů - typ I (holandský) a typ II (německý). Hvozd prvního druhu měl plochý rošt, opírající se o konstrukci v podobě obrácené pyramidy, jejíž vrcholek přecházel do topeniště hvozdové pece umístěné přímo pod ní. Hvozd druhého typu byl vybaven šikmou plochou mřížkou, opírající se o obdélníkovou konstrukci hvozdové pece, připomínající dlouhý dům se sedlovou střechou. Německý typ (známý také jako polský)...
Pivovar na hradě ZvíkověRecenzovaný článek
Jiří VARHANÍK
Kvasny Prum. 2016; 62(2): 42-45 | DOI: 10.18832/kp2016005
Příspěvek předkládá nové poznatky o zříceninách hradního pivovaru a analyzuje stavební vývoj budovy. Dvojice vysokých zdí na severní straně náleží starší budově s velkým sálem v patře.
Poznámky k historickému pivovarství ve vybraných vsích chomutovského KrušnohoříRecenzovaný článek
Vladimír VAŠEK
Kvasny Prum. 2016; 62(2): 46-51 | DOI: 10.18832/kp2016006
Příspěvek se zabývá pivovarstvím ve vybraných obcích horské části Chomutovska na základě písemných a archivních pramenů. Přináší informace o výsadách pro výrobu piva při rychtách či hostinských dvorech ve vytčených lokalitách. Tyto doplňuje o originální citace z archivních pramenů, které se vztahují k uvedené otázce v nejstarších verzích privilegií. Dále v článku uvádí nejdůležitější historické okolnosti, které uvedenou oblast v problematice vaření piva determinovaly, a snaží se na vybraných příkladech křimovské a volyňské rychty postihnout dobový význam uvedených práv i detailnější příklad vývoje působnosti privilegií, až po období 18. století.
Velkostatkové pivovary a první pozemková reforma: nástin vzájemných interakcí Státního pozemkového úřadu a velkostatkářských majitelů pivovarůKellerbierRecenzovaný článek
Pavel DUFEK
Kvasny Prum. 2016; 62(2): 52-55 | DOI: 10.18832/kp2016007
První pozemková reforma probíhající v letech 1919 až 1939 pozměnila podobu velkostatků. Nemalá část jejich zemědělské půdy byla přidělena drobným a středním rolníkům. Příspěvek analyzuje na větším počtu velkostatků, zda se jejich majitelé snažili udržet si ve vlastnictví pivovary s nimi vlastnicky spojené. Nejprve je nastíněn právní rámec, v němž se museli majitelé velkostatku a státní úřady pohybovat, ale který zároveň mohli využít k dosažení cíle, který sledovali. Podrobněji je na několika velkostatcích ukázáno, jak si velkostatkáři při jednání se státními úřady počínali a čeho využívali. Výsledkem zkoumání je závěr, že velkostatkáři se snažili,...
Neznámé kapitoly z dějin pivovarství v Benešově a na Konopišti v druhé polovině 19. stoletíRecenzovaný článek
Michal HORÁČEK
Kvasny Prum. 2016; 62(2): 56-59 | DOI: 10.18832/kp2016008
Příspěvek představuje souhrn východisek začínajícího výzkumu některých kapitol z dějin pivovarství v Benešově a na Konopišti v druhé polovině 19. století. Na základě výzkumu archivních pramenů a literatury se zabývá neřešenými skutečnostmi či přináší kritiku dřívějšího zpracování. Řeší podobu a stavební vývoj pivovaru na Konopišti a zejména pak komplikovaný vývoj v Benešově, kde ve velmi krátké době vznikly tři pivovary na jednom místě. Existence jednoho z nich je navíc doposud šíře nepublikována. Kromě průběžných závěrů má příspěvek posloužit i jako základ dalšího výzkumu.
Pivovar v Krušovicích a první československá pozemková reformaRecenzovaný článek
Kristýna KAUCKÁ
Kvasny Prum. 2016; 62(2): 60-62 | DOI: 10.18832/kp2016009
Příspěvek pojednává dějiny pivovaru v Krušovicích v letech 1918-1945. Pivovar náležel k velkostatku Křivoklát a byl v majetku rodu Fürstenberků. Po roce 1918 prošel velkostatek v důsledku společenských změn pozemkovou reformou, jež se týkala i krušovického pivovaru. Příspěvek se soustředí na podnikatelské strategie, jimiž se Fürstenberkové snažili vytvořit z pivovaru fungující podnikatelský subjekt, který by byl konkurence schopný na prvorepublikovém trhu s pivem.
Pivovary v českých zemích pod tlakem okupace: institucionální a majetkoprávní změnaRecenzovaný článek
Barbora ŠTOLLEOVÁ
Kvasny Prum. 2016; 62(2): 63-66 | DOI: 10.18832/kp2016010
Studie je věnována pivovarství českých zemí ve specifickém období nacistické okupace. Ve středu zájmu stojí mechanismy kontroly a podřízení protektorátního pivovarství okupačním zájmům - do jaké míry bylo české pivovarství podřízeno říšskoněmecké kontrole a jakými nástroji bylo této kontroly docíleno? Proces germanizace je zachycen jak na úrovni protektorátní správy, tak i u vybraných podnikatelských subjektů. Zvláštní pozornost je věnována personálním a majetkoprávním změnám vybraných akciových pivovarů.
Vývoj jihočeského pivovarství na přelomu 20. a 21. stoletíRecenzovaný článek
František STELLNER, Lukáš POLANECKÝ
Kvasny Prum. 2016; 62(2): 67-70 | DOI: 10.18832/kp2016011
Studie prokázala, že jihočeské pivovarství se v rámci české výroby piva vyvíjí specifickým způsobem. Pouze v Jihočeském kraji byly během malé privatizace realizovány prodeje dvou velkých pivovarů. Také jediný privatizovaný pivovar na území České republiky, který je v majetku města, tedy Strakonický pivovar, se nalézá v Jihočeském kraji. Další odlišnost spočívá v tom, že pouze Budějovický Budvar nebyl do dnešního dne privatizován, a je jediným a posledním národním podnikem. Specifické je též, že Budějovický Budvar je sice, co do výstavu čtvrtým výrobcem piva, ale co do vývozu je na prvním místě mezi exportéry piva v České republice.
95 let Sladařského ústavu v BrněRecenzovaný článek
Vratislav PSOTA
Kvasny Prum. 2016; 62(2): 71-80 | DOI: 10.18832/kp2016012
Sladařský ústav, dnes brněnské pracoviště Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského (dále jen VÚPS), byl založen 4. srpna 1920. V roce 1933 byla v rámci ústavu zprovozněna poloprovozní pokusná sladovna. Ústav organizoval Sjezdy sladařsko-pivovarské, Moravskou školu sladovnickou v Brně a vydával časopis Zprávy ústavu kvasného průmyslu. V letech 1942-1945 vydával Žilovu edici pivovarských spisů. V roce 1952 se stává součástí VÚPS. Od roku 1993 se pracovníci brněnského pracoviště VÚPS úspěšně zúčastnili mnoha veřejných soutěží v oblasti výzkumu. V roce 1994 byl VÚPS privatizován. Od roku 1998 vychází Ječmenářská ročenka, ve které se nachází část výsledků...
Pivovarství a sladařství v královském městě Nymburce v době předbělohorskéRecenzovaný článek
Michal PLAVEC
Kvasny Prum. 2016; 62(2): 81-83 | DOI: 10.18832/kp2016013
První zmínka o pivovarství v královském městě Nymburce je obsažena v listině krále Jana Lucemburského z roku 1327. Mílové právo, které městu umožňovalo monopol ve výrobě piva v regionu, omezila až takzvaná Svatováclavská smlouva z roku 1517. Konec hegemonie to ale neznamenalo. Sousední šlechta totiž nebyla schopna konkurovat ve výrobě piva. Situace se změnila v roce 1548 po konfiskaci městského majetku, neboť nymburští várečníci přestali mít levný zdroj obilí z městských statků a byli nuceni pšenici a ječmen kupovat z okolních panství. Do začátku třicetileté války výstav klesal, ale ne tak razantně, jak by odpovídalo situaci. Okolní vrchnosti totiž...
Instrukce pro řízení pivovaru a sladovny z roku 1628Recenzovaný článek
Dana NOVOTNÁ
Kvasny Prum. 2016; 62(2): 84-85
V rodinném archivu Valdštejnů je zachována instrukce o řízení panství z roku 1628. Jejím autorem byl rytíř Adam Kunáš z Machovic,komisař (inspektor) panství Albrechta z Valdštejna. Přepis kapitoly „O pivovaru a sladovnách“ je zajímavým dobovým dokladem.